Vyčerpání finančních rezerv, k němuž dojde už koncem tohoto roku, si vyžádá další debatu o možnostech financování zdravotní péče. Jednou z nich jsou opět zdravotnické poplatky. V dalším vydání podcastu Diagnóza zdravotnictví to uvedl Tomáš Cikrt, někdejší mluvčí exministra Tomáše Julínka, který takzvané regulační poplatky zavedl v roce 2008. Politici podle něj budou okolnostmi donuceni k tomu, aby je vnímali mnohem vstřícněji než kdysi.
Koncept, který v Česku fungoval sedm let a z něhož se dodnes zachoval jen 90korunový poplatek na pohotovostech, byl ve své době podle Tomáše Cikrta zneužit k politickému boji. On sám poplatky nepovažuje za pravicový koncept, protože na západ od našich hranic je často prosazují sociální demokraté a další levicově smýšlející politici. Poplatky za některé služby mají mít regulační efekt, pomocí kterého lze předejít drastičtějším formám spoluúčasti pacientů. A právě na tom by logicky měli mít zájem politici i voliči levého spektra nebo středu.
„Že bychom měli mít nějakou formu spoluúčasti, připouštěli tehdy i dnes všichni, kteří systému zdravotnictví a jeho financování aspoň trochu rozumějí, včetně levicových politiků. Problém je v tom, že u nás chybí vůle ke změně, přestože ji mnozí formálně deklarují,“ uvedl v podcastu Diagnóza zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Další odkládání debaty o udržení dostupnosti a kvality péče už ale není možné. Všechno zrychlila krize vyvolaná pandemií koronaviru a problém tedy bude muset chtě nechtě řešit nová vláda, která vzejde z podzimních parlamentních voleb. Koncem roku budou vyčerpány poslední rezervy zdravotních pojišťoven a vláda bude čelit problémům s financováním péče. „Jako první bude muset pravděpodobně přistoupit k dalšímu navýšení plateb za státní pojištěnce, protože z nich jde do systému jen zhruba čtvrtina celkových peněz, přestože státních pojištěnců máme přes 60 procent. Hned potom bude muset vláda říct, co budeme dělat v následujících letech. Nenazývejme to reformou, protože z toho výrazu lidem naskakuje kopřivka. Mluvme třeba o nutných koncepčních krocích, které otevřou nové zdroje financování a pomohou zefektivnit organizaci a financování zdravotní péče,“ předpovídá bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví a dnes šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Zdravotnictví podle něj došlo na hranu svých možností, protože není připraveno na krizové situace a nikdo nepracuje s dlouhodobými výhledy. Vlivem pandemie máme prázdnou nejen státní kasu, ale i kasu zdravotních pojišťoven. Rezervy z minulých let se čerpají na běžnou i covidovou péči, testování a vakcinaci. Poslední peníze budou utraceny ještě před koncem tohoto roku. „Co bude dál, to zatím nikdo neví. Rozhodnout o tom bude muset nová vláda. Bude-li jedna z cest vyšší spoluúčast pacientů, a žádné jiné se reálně nerýsují, jsem přesvědčený, že politici budou k regulačním poplatkům v jejich nové podobě mnohem vstřícnější,“ dodává Tomáš Cikrt.
