Zdravotní volební kalkulačka

Zdraví je to nejcennější, co máme. A kvalitní, dostupné a dlouhodobě udržitelné zdravotnictví je základem každé dobře fungující moderní společnosti. Myslete na to při volbách do sněmovny, které se konají ve dnech 8. a 9. října 2021.

Vyzkoušejte si naši Zdravotní volební kalkulačku a zjistěte, jak na české zdravotnictví pohlížejí politici a se kterou stranou se nejvíce shodují vaše názory. Osloveny byly strany, které mají podle předvolebních průzkumů reálnou šanci dostat se do sněmovny.

Počet lůžek v nemocnicích se má snižovat.

Lůžková péče tvoří nejnákladnější část českého zdravotnictví, jde na ní více než 40 % veškerých výdajů. Na tisíc obyvatel přitom aktuálně připadá necelých 7 nemocničních lůžek. Z okolních zemí mají o něco více v Rakousku (7) a Německu (8). Polsko naopak disponuje méně lůžky (6), většina zemí EU má nemocničních lůžek také méně.

ČR by měla na zdravotnictví vynakládat více peněz.

V současné době jde do zdravotnictví přibližně 8 % českého HDP. Ze sousedních zemí dávají víc v Německu a Rakousku, kde to je zhruba 10-12 %, naopak na Slovensku a v Polsku výdaje nepřesahují 7 %.

Stát by měl znovu zavést poplatek za návštěvu lékaře.

Třicetikorunové poplatky za návštěvu lékaře, tzv. regulační poplatky, se platily v letech 2008-2014.

Doplatky za léky na předpis by měly být stejné ve všech lékárnách.

Dnes může stejný lék stát v každé lékárně jinak. Lékárny a výrobci léků mají jistou volnost v určení doplatku za léky.

Platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce by se měly zvýšit.

Náklady na zdravotní péči pro takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti a nezaměstnané, jsou výrazně vyšší než pojistné, které za ně stát odvádí zdravotním pojišťovnám. Platby z rozpočtu za ně odvedené tvoří jen čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnanci a podnikatelé naopak musí platit mnohem více, než kolik odčerpávají.

Platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce by se měly automaticky valorizovat.

Platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce jsou výdajem státního rozpočtu. Nabízí tedy nejjednodušší a nejrychlejší řešení financování zdravotnictví. Problém s financováním ale nastane v momentě, kdy nebude z čeho tyto platby dál valorizovat.

Celkový podíl finanční spoluúčasti pacientů na placení lékařské péče by se měl zvýšit.

Více než 80 % výdajů na zdravotnictví je v ČR hrazeno státem a povinným zdravotním pojištěním. To je víc než v jiných zemích EU.

Vláda má nadále pokračovat ve vypisování dotací na udržení lékařské péče v menších městech a na venkově.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech nabízí finanční podporu na mzdu sestry nebo technického vybavení ordinace až do výše čtvrt milionu korun v oblastech s nižší dostupností zdravotnické péče. Na tyto dotace ministerstvo vyhrazuje zhruba 20 milionů Kč ročně.

Specializovaná lékařská péče v ČR se má více centralizovat.

V ČR je dnes podporována centralizace specializované péče (např. onkologická, hematologická, traumatologická atd.) do několika velkých nemocnic, zejména fakultních.

ČR by měla víc podporovat telemedicínu.

Poskytování medicínských služeb na velké vzdálenosti by mohlo zlepšit dostupnost péče v některých lékařských oborech nebo regionech. Od roku 2020 je v ČR pojišťovnami hrazeno několik typů zdravotních výkonů, např. konzultace s ošetřujícím lékařem nebo psychiatrem přes telefon či počítač.

Péče o pacienta by měla být více personalizovaná.

Tento trend je z lékařského hlediska vysoce efektivní, ale také mnohem finančně náročnější než standardizovaná zdravotní péče. Hojně se využívá například v onkologii. Možnosti personalizované léčby se postupně rozšiřují s novými medicinskými poznatky a vývojem nových léků.

Platy lékařů a sester ve státním a veřejném sektoru by se měly zvýšit.

Platy zdravotníků ve státním a veřejném sektoru se řídí platovými tabulkami. Například nejnižší nástupní plat lékaře je necelých 37 000 Kč, nejvyšší (po 32 letech praxe) může být 72 000 Kč. Spolu s příplatky za přesčasy apod. činí průměrný plat specialisty 73 000 Kč a u praktického lékaře 45 000 Kč.

Absolventi lékařských fakult mají povinně odpracovat několik let v ČR. Při odchodu do zahraničí by měli doplácet školné.

Podobný systém funguje v ČR na některých technických školách, kde si firmy zavazují studenty stipendii a předběžnými smlouvami. V případě absolventů lékařských fakult by to mohlo řešit nedostatek mladých lékařů.

V českém zdravotnictví je třeba aktivně podpořit programy proti diskriminaci žen.

Na problém diskriminace žen ve zdravotnictví upozornil v roce 2020 spolek Mladí lékaři. Drtivá většina začínajících lékařek zažila diskriminaci buď přímo, anebo zprostředkovaně. Tato skutečnost významně přispívá k tomu, že mladé doktorky odcházejí do zahraničí, nebo případně úplně opouštějí obor.

ČR má aktivně lákat lékaře a sestry ze zahraničí k nástupu do oborů, kde jich je nedostatek.

V ČR dnes pracuje přes 3000 zahraničních zdravotníků. Většinu tvoří Slováci, početné jsou ale i skupiny zaměstnanců z Ukrajiny či Ruska. Pro naše stárnoucí zdravotnictví můžou být do budoucna právě zdravotníci ze zahraničí klíčoví.

Vláda by měla snížit počet zdravotních pojišťoven.

V ČR dnes působí sedm pojišťoven. Vedle Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou to takzvané oborové a zaměstnanecké pojišťovny, které jí tvoří jakousi protiváhu. V poslední době byl tlak na sloučení některých menších pojišťoven. Zdravotní pojišťovny jsou speciálním typem organizace, jejichž založení schvaluje Ministerstvo zdravotnictví. Na rozdíl od běžných firem nemají majitele a nemohou generovat zisk.

ČR by měla primárně investovat do výzkumu a vývoje léků a vakcín na mezinárodní úrovni a eliminovat snahy na národní úrovni.

ČR se v současnosti snaží vyvinout vakcínu, která má chránit před nákazou koronavirem. Proces se aktuálně pozastavil u testování na myších a nejasnosti panují kolem složení vědeckého a výzkumného týmu.

Stát by měl usilovat o to, aby se zvýšil podíl veřejně vlastněných nemocnic.

V současnosti jsou některé nemocnice státní (např. fakultní), některé krajské a jiné soukromé. Třeba velké množství nemocnic na severní Moravě a ve Slezsku patří společnosti Agel.

Některé nemocnice v ČR je možné nebo by bylo výhodné privatizovat.

Odpůrci se obávají, že stát by se tímto dobrovolně zbavil vlivu na své hlavní nemocnice v hodnotě desítek a stovek miliard korun.

Stát se má více podílet na financování paliativní a hospicové péče.

Jako paliativní označujeme péči o umírající pacienty, která již neléčí, ale zmírňuje bolesti, klade důraz na zachování lidské důstojnosti a poskytnuje podporu bližním pacientů. Většinu příjmů hospiců tvoří jednorázové dotace, dary a příspěvky od rodin umírajících.

Reklama na léky hrazené ze zdravotního pojištění by měla být povolena.

Reklama zaměřená na širokou veřejnost je povolena pouze u léků z kategorie bez lékařského předpisu (volně prodejné). I ta je ovšem regulována zákonem o reklamě, který je od letošního roku opět přísnější.

Lidé aktivně pečující o své zdraví mají dostat slevu ze zdravotního pojištění.

Některé pojišťovny v USA nebo v Austrálii poskytují slevy na zdravotním pojištění, pokud pravidelně cvičíte nebo přestanete kouřit. V ČR to zákony neumožňují.

Zdravotní pojišťovny by měly mít povinnost vydávat na prevenci víc peněz než v současnosti.

Dnes zdravotní pojišťovny celkem vydávají na prevenci méně než 0,5 % svých příjmů. Všeobecná zdravotní pojišťovna má ze zákona omezení fondu prevence na max. 0,3 %.

Měla by být zavedena možnost soukromého připojištění ke stávajícímu zdravotnímu pojištění.

Soukromě se připojistit je v některých zemích možné třeba v případě finančně nákladnější léčby, nadstandardu v nemocnicích nebo kvůli doplatkům za léky. Česká legislativa toto neumožňuje. Rozdělení na standardní a nadstandardní péči zrušil v roce 2013 Ústavní soud.

Zdraví škodlivé potraviny (např. limonády, cukrovinky, hranolky) by měly mít vyšší sazbu DPH.

Západní země zkoušejí vyměřit vyšší daně na nezdravé potraviny a nápoje, aby snížily jejich spotřebu a tím výskyt nemocí, které souvisejí s výživou. Nicméně skutečný přínos nákladové efektivity, kombinace různých daňových opatření a pobídek zatím není příliš dobře zanalyzován.

Rodiče v ČR při umělém oplodnění by měli mít možnost vybrat si pohlaví dítěte.

ČR podepsala tzv. Oviedskou smlouvu o lidských právech a biomedicíně, která zakazuje výběr pohlaví dítěte při umělém oplodnění s výjimkou některých prokazatelných dědičných poruch. Výběr pohlaví dítěte je nelegální ve většině světa, výjimkou jsou např. USA.

V ČR by měla být povolena genetická modifikace embryí.

ČR podepsala tzv. Oviedskou smlouvu o lidských právech a biomedicíně. Mezinárodní pakt mimo jiné zakazuje úpravu lidské genetické informace mimo preventivní, diagnostické a terapeutické důvody. Modifikace genetické informace potomků jsou zcela vyloučeny. Za genetickou modifikaci embryí, ze kterých se v roce 2018 narodila dvojčata, byl loni v Číně odsouzen lékař, jehož cílem byla resistence novorozeňat proti viru HIV.

Lidé, kteří považují svůj život za naplněný nebo chtějí ukončit své utrpení, by měli mít možnost získat pomoc při eutanazii.

V současné době není asistovaná sebevražda v ČR legální v žádném případě. Jsou např. známy případy nevyléčitelně nemocných občanů ČR, kteří eutanazii podstoupili na specializovaných klinikách ve Švýcarsku, kde je asistence při sebevraždě legální.