České zdravotnictví potřebuje hlubokou systémovou změnu. Dosavadní snahy představovaly vždy jen dílčí opatření a není možné je nazývat skutečnými reformami. V průzkumu pro iniciativu Diagnóza zdravotnictví se na tom shodli oslovení lékaři.
Nově založená iniciativa Diagnóza zdravotnictví upozornila, že systém zdravotní péče v Česku není ve své stávající podobě dlouhodobě udržitelný. Je totiž zřejmé, že během následujících patnácti let enormně porostou náklady, skokově přibude pacientů, a přitom výrazně poklesne počet lékařů i sester. Modely ukazují, že v roce 2030 bude české zdravotnictví potřebovat přes 600 miliard korun ročně, tedy skoro dvojnásobek toho, co dnes.1
„Vnější podmínky se mění, populace stárne, nároky pacientů se zvyšují a mění svoji kvalitu. Lidé chtějí být léčeni moderními léky a technologiemi, ale systém financování na to není nastaven. Cílem všech změn ve zdravotnictví by měla být dostupnost a kvalita péče při zachování finanční udržitelnosti,“ zdůraznila představitelka iniciativy Ivana Plechatá.
Stejný názor, tedy že současný systém není dlouhodobě udržitelný a je nutné ho začít co možná nejrychleji reformovat, vyjádřilo v průzkumu provedeném společností IPSOS 68 % lékařů.2 Důvodem je podle nich nejen nutnost zajištění fungování zdravotní péče v Česku v dalších letech, ale také to, aby zdravotnictví konečně začalo naplňovat aktuální potřeby, za kterými dnes zaostává. Desetina oslovených lékařů je dokonce přesvědčena, že systém už v současné chvíli není možné zachránit a do několika let zkrachuje. Celkem tedy ve stávající podobu českého systému zdravotní péče nevěří 78 % lékařů.
Takto zásadní reforma, která není záležitostí jen jednoho volebního období, ale potřebuje konsenzus napříč politickými stranami a nesmí se stát jen dalším předvolebním heslem. Podle čtvrtiny dotázaných ji není možné provést bez široké celospolečenské diskuse, která se nebude omezovat pouze na zástupce politických stran.
Veřejnost musí znát pravý stav
Řada lékařů je přesvědčena, že do budoucna je nutné reformní kroky odpolitizovat a zároveň ukázat veřejnosti skutečný stav věci. 59 % dotázaných vnímá jako jeden z hlavních důvodů pro reformu mylný pocit lidí, že lékařská péče je zadarmo a že neudržitelný nárůst výdajů je problémem vlády, nikoliv jejich.
„České zdravotnictví je bohužel obětí politického boje. Zástupci politických stran se svým voličům stále snaží prodat vizi bezplatného zdravotnictví, které dá každému vše bez omezení, ale nejsou jim ochotni přiznat, že v takovém systému již dávno nežijeme,“ uvedl MUDr. Tomáš Doležal, zakladatel Institutu pro zdravotní ekonomiku.
Pod tlakem koronavirové pandemie, skokového zadlužení v oblasti veřejných financí a neochoty zahájit nutnou diskusi navrhují lékaři přijmout některé kroky už teď. Nejčastěji (44 %) se shodují na nutnosti změny nebo optimalizace vztahu mezi třemi základními skupinami – pacienty, lékaři a zdravotními pojišťovnami.
Do budoucna to bez spoluúčasti pacientů nepůjde
Čtvrtina lékařů vidí možnost významných úspor v upřednostňování levnější ambulantní péče před hospitalizacemi, samozřejmě jen v možných případech. Stejně velká část dotázaných by vsadila na restrukturalizaci kapacit odborných pracovišť a posílení komunitní, následné a integrované péče. Pouze 11,5 % lékařů by v současné chvíli vyřadilo některé druhy péče z úhrad a zvýšilo spoluúčast pacientů.
Do budoucna se ale český systém zdravotní péče právě bez tohoto posledně zmiňovaného opatření neobejde. Je o tom přesvědčeno 66 % lékařů. Nejvíce (55 %) po spoluúčasti volají provozovatelé samostatných ambulancí. Lékaři z nemocniční lůžkové péče jsou opatrnější a pro je pouze pětina z nich. Nedílnou součástí reformy by podle 72 % lékařů měly být i nově definované standardy a nadstandardy a s nimi související pojistné plány.
Zdroje:
1 ÚZIS a IES FSV UK
2 Průzkum byl realizován v říjnu a listopadu 2020 společností IPSOS na vzorku 300 lékařů napříč odbornostmi.
CP-213156