Na debatu o reformě není podle vlády vhodná doba. Kdy ale bude?

Na debatu o reformě není podle vlády vhodná doba. Kdy ale bude?

Na debatu o reformě zdravotnictví teď není čas. Tento názor zastávají zdravotničtí experti současné vlády hnutí ANO a ČSSD Julius Špičák a Jiří Běhounek. K radikálním změnám, přesněji řečeno zahájení diskuse o nich, se staví rezervovaně i poté, co pandemie znovu odkryla slabiny našeho systému zdravotní péče a zasadila mu další těžkou ránu.

Místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví za hnutí ANO Julius Špičák se sice domnívá, že si systém vyžádá jistá opatření, ale debatu o skutečné reformě odmítá s tím, že v době charakteristické polarizací a při pohledu zastíněném pandemií na ni není prostor. „Věnoval bych se snad jen jasné definici vlivu pandemie na zdravotnictví s pokusem o eliminaci krátkodobých a střednědobých důsledků. Berme na vědomí, že už slovo reforma a řada dalších zmíněných námětů jsou politicky využitelné až zneužitelné,“ varuje profesor Špičák. Problematika zdravotnictví a zejména udržitelnosti dlouhodobě neřešeného a pandemií ještě více oslabeného systému přitom podle oslovených zástupců parlamentních stran bude jednou z priorit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. A jak se ukazuje, je či bude také jistým strašákem politiků, kteří si „třaskavost“ tohoto tématu velmi dobře uvědomují. 

Na velkou revoluci teď není vhodná doba ani podle Špičákova kolegy ze zdravotního výboru, místopředsedy Jiřího Běhounka. ČSSD zastává názor, že v brzké době musíme těžit ze stávajícího systému a neměnit za všech okolností věci, které fungují. „Při všech slabinách a problémech se zdá, že v opravdové krizi náš kritizovaný zdravotnický robustní systém vydrží. Dlouhodobě je ale jasné, že zapojení většího množství odborníků, nejen v oblasti lékařů, ale i procesy organizace, IT a kooperace budou nezbytností. Krize nám ukázala, že je třeba zavést inovace a novější organizační postupy. Bez úprav zákonů to dál nepůjde,“ je přesvědčený Jiří Běhounek.

Sociální demokraté proto mají v plánu před volbami otevírat problémy zdravotnictví na všech úrovních a vtáhnout do debaty a řešení nejen odborníky, ale také veřejnost. Tady se opět ukazuje velký nesoulad stávající vládní koalice. Julius Špičák z hnutí ANO je přesvědčený, že budoucnost zdravotnictví má být řešena diskrétně v úzkém kruhu odborníků. V takovém případě se ale nabízí otázky, zda k debatám a implementaci navrhovaných řešení vůbec dojde, zda budou účinná a jejich životnost bude delší než jedno volební období a zda bude veřejnost navrhovaná řešení chápat a akceptovat.  

Adrenalinový dojezd vystřídá nepříjemné procitnutí

Zástupci opozice si uvědomují, že současný systém zdravotnictví ve vazbě na jeho financování je obecně dlouhodobě neudržitelný i bez ohledu na pandemii. Ta dopady na kvalitu, dostupnost a udržitelnost péče bude jen akcelerovat.  „Koronavirová epidemie všechny otázky o zdravotnictví a o jeho financování akcelerovala a diskuse  o nutnosti jeho změny bude po skončení současného mimořádného stavu velmi aktuální,“ upozorňuje odborník na zdravotnictví z ODS, Bohuslav Svoboda.

Podle lidovce Víta Kaňkovského má před sebou české zdravotnictví nejen finanční výzvy. Co nejdříve je nutné zaměřit se také na personální stránku: „Dokonce jsem přesvědčen, že řešení nedostatku zdravotníků bude v nejbližších letech tím nejtěžším úkolem ve zdravotnictví.“ Tuto myšlenku podporují i komunisté a další strany. Změny jsou nutné v oblasti vzdělávání a následných kompetencí i v oblasti odpovídajícího odměňování zdravotníků, což je ale zase úzce spjato s financováním celého systému. 

Někteří odborníci a politici varují, že bez rychlého nastartování debaty o systémových změnách hrozí, že pandemií vyčerpané zdravotnictví bude kolabovat ještě dříve, než se očekávalo. Je totiž patrné, že koronavirová pandemie bude mít zásadní dopad do české ekonomiky, což se s menší prodlevou projeví i ve financování zdravotní péče. Do zdravotnictví se nemohou nepromítnout finanční problémy, například pokles HDP, a bude zásadním úkolem pro příští vládu, aby v tomto nelehkém období dokázala udržet rozsah a kvalitu péče. „Fatální a dosud v celé šíři nespecifikované budou dopady na zdraví a životy pacientů, kterým musela být odložena plánovaná péče. To se projeví ve vyšších nárocích na financování a poskytování potřebné zdravotní a sociální péče,“ nastiňuje očekávaný vývoj stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková.

Negativní dopady pandemie na systém jsou podle koalice Pirátů a Starostů a nezávislých zřetelné už dnes. „Tento rok bude ještě zdravotnictví fungovat na adrenalinu z epidemie, ale už v roce 2022 uvidíme problémy s financováním, personálním obsazením a mnoho dalšího,“ dodává Pirát Josef Pavlovic. Profesor Vlastimil Válek z TOP 09 dodává, že další finanční a personální zátěž představuje testování a plošné očkování proti onemocnění covid-19. Je tedy nutné počítat s tím, že nedokonalý systém bude čelit dalším překážkám, které nebudou jen přechodnou jedno či dvouletou záležitostí. S tímto názorem se dokáže ztotožnit poslanec SPD Jaroslav Dvořák, který připouští, že současný systém zdravotnictví typu „švédský stůl“ nejspíše nebude v době po pandemii udržitelný: „Podle délky trvání pandemie bude nejspíše nutné provedení četných reforem se zaměřením na minimalizaci nákladů při maximalizaci služeb.“

Zástupci všech stran se shodují, že téma zdravotnictví, jeho udržitelnosti a míry kvality bude či by mělo být jedním z prioritních bodů blížících se sněmovních voleb. Jestli se ovšem dočkáme naplnění pověstné příležitosti, kterou nám současná krize nabízí, to je ve hvězdách.

CP-213153

Nemělo by Vám ujít…