Vrátit diskusi o udržitelnosti českého systému zdravotní péče zpět k obsahu, věcnosti, strategii a jasným cílům. Tyto nesnadné úkoly si stanovila nově založená iniciativa Diagnóza zdravotnictví. Ve spolupráci s partnery a nezávislými odborníky napříč obory se chce zasadit o přijmutí nutných reformních kroků, které českému zdravotnictví pomohou být životaschopné a čelit výzvám 21. století.
Iniciativa Diagnóza zdravotnictví se svými aktivitami bude snažit přitáhnout a udržet zájem médií, veřejnosti a klíčových stakeholderů k tématu nutných systémových změn ve zdravotnictví, které Česko v příštích letech nevyhnutelně čekají. Důvodem jsou nejen dopady pandemie, ale zejména měnící se potřeby stárnoucí populace, zvyšující se požadavky naopak mladší generace, nedostatek kvalifikovaného personálu a s tím související omezování péče v některých regionech, ale také otázky finančního charakteru. Modelace do roku 2030 totiž ukazují, že pokud nenajdeme další významný zdroj financí, bude českému zdravotnictví na příjmové straně každoročně chybět 80 až 100 miliard korun.1
„Jsme přesvědčeni, že právě teď, pod vlivem světové pandemie, hrozící krize a prohlubování zadlužení státu, je potřeba znovu zahájit diskuzi napříč společností, seznámit veřejnost se skutečným stavem věci a za přispění odborníků a volených představitelů alespoň nastínit základní analýzy a koncepce řešení neodkladných změn,“ uvedla Ivana Plechatá, nezávislá expertka v oblasti zdravotní a lékové politiky, ředitelka neziskové organizace Průvodce pacienta a jedna z hlavních představitelek iniciativy Diagnóza zdravotnictví.
České zdravotnictví každoročně hospodaří s částkou významně vyšší než 400 miliard a letos se blíží půl biliónu korun. Náklady nezadržitelně rostou a aby se systém finančně nezhroutil, bude nutno omezovat přístup ke zdravotní péči nebo alespoň její kvalitu. „Už dávno jsme měli otevřít celospolečenskou debatu o dalších zdrojích financování a míře solidarity, stejně jako o tom, zda je více mít zdravotnictví dostupné nebo spíše méně dostupné, a zato kvalitní, jakkoliv to na první pohled vypadá nelogicky,“ říká farmakoekonom Tomáš Doležal.
Nezávislá a apolitická platforma má v plánu pomáhat rozšiřovat povědomí o současném stavu systému a navrhovaných změnách týkajících se budoucnosti českého zdravotnictví, zasazovat je do kontextu a vysvětlovat jejich dopady, podrobovat je expertním analýzám a případně přicházet s vlastními návrhy a doporučeními. „Je nutné poskytnout cílovým skupinám – zejména široké veřejnosti – co nejširší pohled na komplexní problematiku systémových změn zdravotnického systému a nabídnout ji v co nejširších souvislostech,“ vysvětlila Ivana Plechatá. Dlouhodobé a systémové změny podle ní není možné přijmout bez shody napříč politickým spektrem, podpory široké i odborné veřejnosti.
Lidé se obávají o budoucnost o zdravotnictví
Prvním z počinů iniciativy je průzkum mezi širokou veřejností, který ukázal, že obavy o udržitelnost stávajícího modelu českého systému zdravotnictví má 56 % obyvatel Česka.2 Zajímavostí je, že toto vnímání neovlivňuje výše příjmu ani dosažené vzdělání. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou zanedbatelné. Jako důvody svých obav označilo 43,5 % dotázaných nehospodárnost a 32 % netransparentnost systému. Pouze desetina z 500 respondentů vnímá české zdravotnictví jako efektivní a udržitelné. Pod pojmem udržitelnosti si ale nesmíme představit možnost zakonzervování současného stavu. Nynější podoba zdravotních služeb a sítě totiž odráží potřeby staré 30 a více let.
Ukážeme skutečný stav českého zdravotnictví
Iniciativa Diagnóza zdravotnictví hodlá v pravidelných intervalech upozorňovat na skutečný stav českého systému zdravotní péče. Další posun směrem k neodvratnému krachu nebo naopak k reformám, a tedy udržitelnosti, bude hodnotit dle vyjádření politiků a jejich vůli k debatám o změně. Zároveň s tím začíná vyhodnocovat pravdivost jednotlivých politických prohlášení týkajících se zdravotnictví a upozorňovat na šířené nepravdy či omyly.
„Za tímto účelem jsme navázali spolupráci s fact-checkingovým týmem Demagog.cz. Další analýzy a komentáře na celostátní i regionální úrovni budeme získávat od renomovaných odborníků napříč obory, čímž zajistíme co možná nejširší a nejsrozumitelnější pohled na složitou problematiku,“ dodala Ivana Plechatá. Slovo dostanou zástupci všech typů zdravotnických zařízení, začínající lékaři i odborníci s dlouholetou praxí, ekonomové a sociologové, ale také představitelé pacientů a široké veřejnosti.
Zdroje:
1 ÚZIS a IES FSV UK
2 Průzkum byl realizován v říjnu 2020 společností IPSOS na vzorku 500 mužů a žen ve věku 18 až 65 let.
CP-213155